Lidský papilomavirus (HPV): Komplexní průvodce

Lidský papilomavirus, známý pod zkratkou HPV, je celosvětově rozšířená skupina virů, která se dotýká zdraví milionů lidí. Ačkoli se o HPV často mluví v souvislosti s genitálními bradavicemi, jeho dopad je mnohem širší a zahrnuje i riziko vzniku závažných nádorových onemocnění. V tomto článku se podrobněji podíváme na to, co HPV je, jak se přenáší, jaké mohou být jeho příznaky a jaké jsou možnosti prevence a léčby.

Co je to lidský papilomavirus (HPV)?

Lidský papilomavirus je soubor více než 200 příbuzných virů, z nichž zhruba 40 typů se zaměřuje na oblast genitálií a anální oblasti. Tyto viry napadají především kožní a slizniční buňky, konkrétně keratinocyty. Některé typy HPV, například HPV 6 a 11, způsobují benigní (nezhoubné) útvary, jako jsou klasické nebo genitální bradavice. Jiné, označované jako vysoce rizikové (high-risk HPV), jako například HPV 16 a 18, mají potenciál způsobit vážnější zdravotní problémy, včetně přednádorových změn a rakoviny.

Jak se HPV přenáší?

Přenos HPV je nejčastěji spojován se sexuálním kontaktem, a to nejen klasickým vaginálním sexem, ale také orálním a análním sexem. Klíčem k přenosu je přímý kontakt kůže nebo sliznic nakažené osoby. Zajímavostí je, že k přenosu může dojít i přes zdánlivě celistvý kožní povrch. Virus se však může šířit i nepřímo, například dotykem infikovaných povrchů, pokud se na nich nachází vlhkost. Bradavice, ať už se jedná o ty na kůži nebo genitální, jsou vysoce infekční a mohou vést k dalšímu rozsevu viru.

Je důležité si uvědomit, že k nákaze HPV může dojít kdykoliv během sexuálně aktivního života. Většina infikovaných osob (až 90 %) se viru zbaví spontánně do dvou let díky imunitnímu systému. Nicméně u některých jedinců může infekce přetrvávat a vést k rozvoji vážnějších onemocnění.

HPV a onemocnění: Od bradavic k rakovině

Spektrum onemocnění způsobených HPV je široké:

• Klasické bradavice (verruca vulgaris): Tyto útvary se objevují nejčastěji na rukou a chodidlech, jsou kulaté nebo ploché s drsným povrchem a mohou vykazovat nahnědlé tečky, které jsou ve skutečnosti drobné cévy.
• Genitální bradavice (condylomata acuminata): Jsou nejrozšířenější pohlavní infekcí a nejčastěji se vyskytují u mladých dospělých. Tyto nezhoubné útvary se projevují jako narůžovělé plošky, pupeny až květákovité útvary v oblasti genitálií a análního otvoru. Mohou způsobovat svědění, ale obvykle nebolí.
• Prekancerozy a karcinomy: Vysoce rizikové typy HPV jsou spojovány s rozvojem přednádorových změn a zhoubných nádorů. Nejznámější je karcinom děložního čípku, který je celosvětově druhou nejčastější rakovinou u žen. V České republice ročně onemocní HPV asi 1000 žen, přičemž zhruba 400 na toto onemocnění zemře. Mezi další nádory spojené s HPV patří karcinom řiti, karcinom krku a dutiny ústní, karcinom penisu a karcinom vulvy či vagíny.
• Papilomatóza hrtanu: Vzácnější, ale závažné onemocnění způsobené HPV, které se projevuje růstem bradavičnatých výrůstků v oblasti hrtanu a hlasivek, což vede k poruchám hlasu.

HPV u mužů

Muži nejsou HPV ušetřeni. Stejně jako ženy mohou být asymptomaticky infikováni a přenášet virus. U mužů se HPV může projevit genitálními bradavicemi na penisu, šourku nebo v oblasti análního otvoru. Vysoce rizikové typy HPV pak mohou přispívat ke vzniku karcinomu řiti, penisu či orofaryngeálního karcinomu (krku a dutiny ústní).

Příznaky a diagnostika

Jak již bylo zmíněno, mnoho HPV infekcí probíhá bezpříznakově. To je jeden z důvodů jejich snadného šíření. Pokud se příznaky objeví, obvykle jde o kožní nebo slizniční projevy ve formě bradavic. V případě nádorových onemocnění mohou být prvními příznaky krvácení (např. mezi menstruacemi, po pohlavním styku), změny v menstruačním cyklu nebo bolestivost při sexu.

Diagnostika bradavic je většinou vizuální, prováděná lékařem. V případě podezření na nádorové změny se provádí biopsie, tedy odběr vzorku tkáně k histologickému vyšetření. Klíčovou roli v prevenci rakoviny děložního čípku hraje pravidelné gynekologické vyšetření s Pap testem (cytologické vyšetření stěru z děložního čípku). Pokud Pap test odhalí abnormální buňky, mohou následovat další testy, včetně HPV DNA testu.

Existují i specifické testy pro odhalení přítomnosti HPV viru, které mohou rozlišit nízkorizikové a vysoce rizikové typy. Tyto testy se provádějí ze stěrů z děložního čípku u žen nebo z ústí močové trubice u mužů.

Léčba a možnosti prevence

V současné době neexistuje žádný lék, který by dokázal virus HPV z infikovaných buněk odstranit. Léčba se proto zaměřuje na projevy infekce, tedy na odstranění bradavic nebo léčbu nádorových onemocnění.

Léčba bradavic zahrnuje:

• Kryoterapie: Ošetření tekutým dusíkem, které způsobí zmrazení a následné odloupnutí bradavice. Často vyžaduje opakované aplikace.
• Laserová nebo elektrokoagulace: Odstranění bradavic pomocí laseru nebo elektrického proudu, obvykle v lokální anestezii.
• Chirurgické odstranění: V závažnějších případech může být nutné bradavice vyříznout v celkové anestezii.
• Lokální přípravky: Aplikace krémů a mastí, které podporují lokální imunitu nebo přímo ničí virové buňky. Mezi známé patří přípravky s obsahem imiquimodu (Aldara) nebo výtažků ze zeleného čaje (Veregen). K dispozici jsou i přípravky s podofylotoxinem. Všechny tyto přípravky jsou obvykle na lékařský předpis.

Prevence je klíčová:

Nejúčinnější prevencí proti HPV infekci a jejím následkům je očkování. V současnosti jsou dostupné vakcíny proti několika, čtyřem a devíti typům HPV (např. Silgard, Gardasil 9). Tyto vakcíny chrání nejen před vznikem genitálních bradavic, ale také před nejčastějšími typy HPV, které způsobují rakovinu děložního čípku a další nádorová onemocnění.

Očkování se doporučuje dívkám i chlapcům již od 9 let věku, ideálně před zahájením sexuálního života, kdy je jeho účinnost nejvyšší. Nicméně, ani po očkování není možné si být jistý 100% ochranou, protože vakcíny nepokrývají všechny typy HPV. Proto je i pro očkované osoby nezbytné dodržovat doporučení ohledně preventivních prohlídek.

Pro ženy zůstává klíčové pravidelné gynekologické vyšetření, včetně Pap testu, minimálně jednou ročně, bez ohledu na to, zda jsou očkované či nikoliv. Tyto preventivní kroky nám pomáhají chránit naše zdraví před tímto rozsáhlým virem.