Mercedes-Benz T80: Vůz pro rychlostní rekordy, který pohltila válka

Svět automobilových rekordů je plný fascinujících příběhů a technologických zázraků. Jedním z nejambicióznějších projektů své doby byl bezpochyby Mercedes-Benz T80, experimentální závodní vozidlo navržené Ferdinandem Porsche. Jeho hlavním cílem bylo stanovit nový světový rychlostní rekord na zemi a zároveň posloužit jako nástroj propagandy Třetí říše. Tento ambiciózní projekt se však nakonec stal obětí druhé světové války.

Geneze myšlenky: Touha po rychlosti a propagaci

V polovině 30. let 20. století panovala v motoristickém světě silná touha po překonávání rychlostních rekordů. Německo, stejně jako jiné významné země, vidělo ve sportovních úspěších příležitost pro svou propagaci. V tomto kontextu se zrodila myšlenka na vytvoření speciálního vozidla, které by posunulo hranice pozemní rychlosti.

Iniciátorem projektu byl pravděpodobně Rudolf Caracciola, legendární německý závodník, který se v té době věnoval i snaze o stanovení pozemního rychlostního rekordu. Jeho vize získala podporu od tehdejšího vedoucího úřadu pro zadávání zakázek na říšském ministerstvu letectví a také od jeho přítele, prvoválečného leteckého esa Ernsta Udeta. Ten slíbil pro budoucí rekordní vůz uvolnit dva letecké motory Daimler-Benz DB 601, které byly tehdy špičkou ve své třídě.

Design a konstrukce: Vrchol německého inženýrství

Na vývoji vozu T80 se podílely ty největší německé kapacity své doby. Projekt byl svěřen Porscheho kanceláři, která měla za úkol navrhnout vozidlo, jež by překonalo tehdejší rekordní stroje, jako například britská vozidla.

Mercedes-Benz T80 měl být oproti britským konkurentům lehčí, disponovat pouze jedním motorem a pyšnit se elegantnější kapotáží. Tu pro tento ambiciózní projekt dodal letecký konstruktér Ernst Heinkel na trubkovém rámu.

Motorizace a výkon

Srdcem vozu T80 se měl stát motor Daimler-Benz DB 601, známý ze stíhacích letounů. Tyto motory byly vyvíjeny i pro větší a těžší letouny, přičemž jednotka DB 603 s objemem 44,5 litru byla speciálně upravena pro vyšší výkon. Základní verze motoru DB 603 dosahovala výkonu 750 kW (1020 k), ale speciální verze s upraveným časováním ventilů, vyšším kompresním poměrem a speciálním palivem určené pro letecké rychlostní rekordy disponovaly až 1230 kW (1670 k).

Výsledky testů prototypu motoru byly povzbudivé. I bez větších úprav a pouze se závodním palivem dosahoval výkon 750 kW, což naznačovalo, že cílových 2200 kW (3000 k) je technicky dosažitelných. Tento výkon byl navíc ještě zvýšen použitím speciálních palivových směsí.

Podvozek a brzdy

Šasi vozu T80 tvořil žebřinový rám z oválných trubek s příčnými výztuhami. Motor byl uložen uprostřed, zatímco řidič seděl vpředu. Přední náprava měla rozchod 1550 mm a byla řešena dvojitými vlečenými rameny ve tvaru rovnoběžníku. Zadní kola měla rozchod 1590 mm u prostředního páru a 1690 mm u zadního páru, přičemž šlo o kyvné nápravy. Celé vozidlo bylo odpruženo pomocí torzních tyčí.

Samotný motor neměl převodovku, neboť tehdy neexistovala žádná, která by dokázala přenést jeho enormní výkon. Kroutící moment byl přenášen skrze obří spojku s třemi lamelami, mazanou olejovou mlhou.

Pro zastavení tohoto monstra byly na všech kolech osazeny bubnové brzdy o průměru půl metru s jemným žebrováním pro lepší odvod tepla. Jednalo se o robustní řešení, které odpovídalo rychlostem, jež měly být dosaženy.

Konec snů: Válka jako hlavní překážka

V roce 1939 byl vůz T80 téměř dokončen. Jeho působivá kapotáž dosahovala délky 8 metrů a šířky 3 metrů (bez přítlačných křídel). Nicméně se začátkem druhé světové války plány na dosažení rekordů začaly hroutit. Chyběla vhodná trať a válečné potřeby Německa upřednostnily jiné projekty.

Práce na voze T80 byly zastaveny v únoru 1940. Motor byl během války z vozidla vymontován. Po válce byl vůz nalezen v továrně Mercedesu v Untertürkheimu a od roku 1950 se začal vystavovat v muzeu Daimler-Benz, kde je dodnes.

Odkaz Mercedes-Benz T80

Mercedes-Benz T80 zůstává jedním z nejpozoruhodnějších rychlostních speciálů v historii automobilismu. Ačkoliv se mu nepodařilo dosáhnout plánovaných rychlostí, jeho vývoj a konstrukce představují vrchol německého inženýrství své doby. Jeho příběh je připomínkou toho, jak mohou válečné události zhatit i ty nejodvážnější technické ambice.

Technická analýza vozu byla detailně publikována v roce 1950, což umožnilo širší veřejnosti nahlédnout do fascinujícího světa tohoto rekordního stroje. Dnes je T80 ozdobou muzea Mercedes-Benz a svědectvím o neuvěřitelné touze člověka posouvat hranice možného.